Vše začolo 2.3. a později také skončilo 6.3., ale nepředbíhejme. Bylo teplé ráno a děti se pomalu a s nechutí slintali do školy, když se jim naskytl neobvyklý pohled na bandu splašených deváťáků s lyžemi a snowboardy třesoucích se jako ratlíci, kdy už konečně přijde ten učitel a budeme moc vyrazit na lyžák.
Ten okamžik konečně přišel. Před školu přijel velký stříbrný autobus a my jsme se nahrnuli dovnitř. Cesta byla poklidná a nic zvláštního se nestalo, až na to, že Pinďa opět nastupoval jako jediný jinde.
Po příjezdu jsme naházeli batohy do haly a hurá na sjezdovku. Tam jsme byly rozděleni do skupin a mohlo se jezdit. První den byl spíše pro učitele, aby si ověřili, jaký je kdo lyžař.
Bohužel byl celý týden velice teplý, až na čtvrteční ráno, kdy byl sníh tvrdý jako skála. Odpoledne se, ale opět oteplilo. Poslední den dokonce i pršelo a ven vylezli jen ti nejodvážnější.
Naštěstí je v areálu také bazén s teplou vířivkou. Pokaždé, když jsme byli zmrzlí, jsme se šli do bazénu zahřát a vyřádit.
Koňas